Cesta vody
V listech Prahy 14 nám vyšel článek. Bohužel jsem ho musela zkrátit, tak alespoň zde zveřejňuji jeho původní podobu. Jedná se o "reportáž" z akce pořádané Ekotýmem
Za splnění všech patnácti úkolů pak nakonec dostaly děti sladkou odměnu, odznáček s kapkami a velkou veselou kapičku ve formě zápichu. Obsáhnout všechna stanoviště trvalo minimálně dvě hodiny a podle výrazů tváří si celé odpoledne všichni užívali. I počasí nám přálo.
Myslím, že všichni členové Ekotýmu MŠ Jahodnice si zaslouží velký obdiv a ocenění za to, jak vše zorganizovali, vymysleli, vyrobili a zrealizovali. Akce byla určená pro veřejnost a vše bylo zdarma!
Cesta vody
Jako nezávislá „reportérka“ jsem se dne 12. června vydala na záslužný počin Ekotýmu mateřské školy Jahodnice,
který se konal u Hostavického potoka pod názvem Cesta vody. U vstupního stolečku jsem si vyzvedla kartičku s krásným
obrázkem a patnácti políčky a pustila jsem se do plnění úkolů určených dětem předškolního i školního věku.
Celou akci organizovali členové ekotýmu – tedy dvě paní učitelky, rodiče a děti. Všichni přispěli svým dílem
– každá rodina či dvojice rodin vymyslela své stanoviště a také je tento den přes dvě hodiny obhospodařovávala.
Musela jsem žasnout nad neuvěřitelnou kreativitou jak výtvarnou, tak intelektuální. Každé stanoviště bylo jiné
a originálním způsobem specifické.
Tak například u jedné deky jsem se dozvěděla, že při kratším splachování spotřebuji dvě velké pet lahve vody
a při velkém čtyři. Jak názorná ukázka! Kdybychom dětem říkali tři a šest litrů, těžko by si to představily.
Jinde jsem musela pomalovat kamínek obrázkem ukazujícím, jak šetřit vodu, abych si vysloužila razítko. Výmluvy, že
mám nemocnou ruku nepomohly. A to nebylo všechno – kamínek mám za úkol někam odnést, tam jej zanechat pro někoho
dalšího, aby se poučil. Inspirovat jsem se mohla velikým obrazem nakresleným předškolní členkou Ekotýmu, kde měla
dvanáct způsobů jak a kde je potřeba vodu šetřit.
Skvěle jsem se pobavila u všech stanovišť. Je pravda, že jsem se více dívala a fotila, než plnila úkoly, ale samotné
pozorování dětí byl velký zážitek. Děti se třeba mohly „nechat spláchnout“ – prolézt plátěným tunelem.
A to potom, co zkoušely odhadnout, co do záchodu patří a co nepatří. Pozorovat škrob (vody z brambory) v mikroskopu.
Vyrobit si vlastní duhu rozpuštěním bonbónů po tom, co si na obrázku ukázaly, jak duha vzniká. Sesbírat kapičky
z deštníku a názorně vypozorovat cestu vody z vodní nádrže přes čističku až do domečku. Seřadit vývojová
stádia vodních živočichů. Vyzkoušet si poznávačku sladkovodních ryb a vidět naživo šetrný rybolov. Seznámit
se s živočichy žijícími na tomto místě, jednoho si vybarvit a vložit do dětmi vyrobeného „rybníčku“. Vyrobit
si vlastní koloběh vody připomínající hodiny. Třídit odpad. Lovit plastové rybky z nafukovacího rybníčku. Roztřídit
vodní živočichy na ty, co žijí v moři a na ty, co žijí ve sladké vodě. Pozorovat model přehrady a pokusit se vylovit
v paměti alespoň jednu českou přehradu. Porovnat různá skupenství vody – dotknout se ledu i vody kondenzované.
Za splnění všech patnácti úkolů pak nakonec dostaly děti sladkou odměnu, odznáček s kapkami a velkou veselou kapičku ve formě zápichu. Obsáhnout všechna stanoviště trvalo minimálně dvě hodiny a podle výrazů tváří si celé odpoledne všichni užívali. I počasí nám přálo.
Myslím, že všichni členové Ekotýmu MŠ Jahodnice si zaslouží velký obdiv a ocenění za to, jak vše zorganizovali, vymysleli, vyrobili a zrealizovali. Akce byla určená pro veřejnost a vše bylo zdarma!